Pokud se mluví o období, kdy jsou všichni šťastní a spokojení, pak jsou to bezesporu Vánoce. Koneckonců si o nich i přejeme „šťastné a veselé“. Tak nějak automaticky se předpokládá, že se během této doby budeme radovat, ideálně ve společnosti své rodiny.
Koneckonců to nám ukazují i reklamy. Prakticky ve všech najdeme spokojenou rodinu u vánočního stromečku či štědrovečerní večeře, jak jsou spolu šťastni. To ovšem není případem ani zdaleka všech lidí. Mnozí z nich je tráví o samotě, neboť nemají žádné rodiny.
Je pochopitelné, že když jim je v podstatě neustále předhazováno, jak mají být šťastní a jak se mají mít v rodině všichni rádi, může to u nich vést k depresím. Zvláště pokud se svými příbuznými nemají zrovna nejlepší vztahy, nebo pokud nedávno ztratili někoho blízkého.
Není tedy divu, že právě v období Vánoc, tedy v čase štěstí a veselí, trošku paradoxně stoupá počet sebevražd. Je to totiž doba, kdy na nás samota a opuštěnost dopadá nejvíce, kdy se zamýšlíme, co jsme udělali špatně, že jsme skončili právě takto.
O tom, že to rozhodně není zdravé, není pochyb. Bohužel i u nás stále ještě vládne jakási stigmatizace odborné psychologické či psychiatrické pomoci. A to je velká škoda, neboť právě o Vánocích by ji mnozí potřebovali více než kdy dříve.
Jak se tedy s touto depresí vypořádat, pokud nás přepadne? Předně je potřeba si říci, že navzdory všemu tomu humbuku je to den jako každý jiný. To, že jste sami právě 24. prosince není nijak odlišné od toho, když jste sami třeba 5. listopadu.
Dobré je také vypnout televizi a pustit si namísto toho oblíbený film či si přečíst knížku. Pak můžete být rádi, že tento den můžete prožít v klidu a nemusíte se honit za dárky či navštěvovat příbuzné, které v podstatě ani moc nemusíte. I to je totiž způsob, jak se na toto období dívat. A možná i ten nejzdravější.